Máte správné návyky při dojení?	« Tisk stránky
	26. leden 2004

Máte správné návyky při dojení?

Kvalita mléka je závislá na třech hlavních faktorech: návycích při dojení, kravách a prostředí ve kterém žijí, a dojících strojích. Vztah mezi těmito třemi faktory je nazýván „Mastitidní trojúhelník“. Nejčastější důvod, proč selhávají antimastitidní programy je, že lidé nesledují tyto tři faktory v souvislostech a proto často není identifikován pravý důvod problému.

Kvalita mléka je skutečná hra čísel. Méně bakterií na strucích během dojení redukuje riziko nových infekcí. Čistější krávy mají méně bakterií na strucích. Čistější dojící soupravy mají méně bakterií. Správné návyky při dojení redukují počet bakterií. Čím méně bakterií, tím nižší riziko vzniku mastitidy.

Rutina při dojení

Jedna z největších chyb, které se dělají na mléčné farmě, je nedostatek času na všechny důležité kroky při dojení. Mnoho mléčných farem je tak zaměřeno na produktivitu, že opomíjí dbát na kvalitu mléka. Na základě zkušeností z různě velkých farem (od 100 do 10 000 kusů dojnic) bylo potvrzeno, že dodržení kompletního postupu při dojení, zajistí potřenou efektivnost a produkci kvalitnějšího mléka. Dojiči mají snahu zkracovat čas dojení, ale snaha o otupení mastitidního trojúhelníku často vede k opačnému efektu a čas dojení se prodlužuje. Nejdůležitějším faktorem při dojení je stálost návyků dojičů. Kritickým faktorem úspěchu je jednoznačný popis postupu dojení, podle kterého by se mohl kdokoli při každém dojení řídit.

Existují v podstatě dva možné přístupy při dojení: Teritoriální a sekvenční.
Teritoriální – jeden dojič pracuje se skupinou krav a provede veškeré kroky procesu dojení u této skupiny.
Sekvenční – více dojičů dělá jednotlivé na sebe navazující úkony.

Není pochyb, že teritoriální přístup Vám zajistí konzistentnější a nejrychlejší dojení

Rukavice
Na začátku každého dojení by si měli dojiči navléknout rukavice. Během dojení by je měli pravidelně oplachovat v horké vodě nebo oplachovat v desinfekčním roztoku.

Čas na přípravu
Řada studií ukázala, že ideální čas od začátku stimulace struku do nasazení dojící soupravy je 60 sekund. Na většině mléčných farem je tento čas podstatně rozdílný a závisí na tom, kdo z dojičů dojí. Na farmách se špatným dodržováním času, řada krav nespustí mléko před nasazením dojící soupravy, což vede k předojování, když jsou dojící soupravy nasazeny. Předojování je jednoduše čas, kdy je struk krávy vystaven působení vakua při malém průtoku mléka. Když je struk při nasazování dojící soupravy oteklý díky mléku, které je připravené na vydojení, tak je čas na přípravu správný. Předojování na velkých farmách je mnohem častější na začátku dojení než na jeho konci. Je to způsobeno právě krátkým časem přípravy vemene na dojení.

Pre-Dipping
Pre-dipping je výraz pro desinfekci struku před dojením. Je to nejlepší způsob, kterým se vemeno krávy chrání před bakteriemi z vnějšího prostředí a také před Staphylococem Aureusem, který má tendenci usazovat se na kůži struku. Při desinfekci struku před dojením je třeba ponořit struk do desinfekce tak hluboko, jak hluboko je struk ve strukovém násadci při dojení. Desinfekce by na struku měla zůstat dostatečně dlouho, aby došlo k usmrcení většiny bakterií na kůži struku. Cílem je pokrytí 75-90% povrchu struku desinfekcí a 20-30 sekund působení desinfekce na struku.

Kontrolní odstříknutí
Kontrolní odstříknutí je klíčovým faktorem úspěchu pro produkci kvalitního mléka. Výsledky nedávných studií provedených národním výrobcem dojících zařízení jasně ukázaly, že krávy, u kterých bylo provedeno kontrolní odstříknutí před dojením mají vyšší rychlost dojení a dojení končí o 1 minutu dříve. Stáda u kterých se provádí kontrolní odstříknutí před dojením vykazují rychlejší průběh dojení, nižší skóre somatických buněk a i vyšší produkci mléka. Vyhodnocení dat z jednoho počítače na mléčné farmě ukázalo, že krávy, u kterých bylo provedeno kontrolní odstříknutí před dojením měly 1,5 – 4 kg mléka více než krávy, u kterých provedeno nebylo.
Kontrolní odstříknutí by mělo být provedeno buď jako první krok, ještě před namáčením struku do dezinfekčního prostředku (pre-dipping) nebo bezprostředně po tomto namáčení. Zajistěte, aby struky nebyly nikdy odstříknuty po osušení, protože pak by byly opět kontaminovány bakteriemi a čas mezi stimulací mléčné žlázy a nasazením dojicí soupravy by byl příliš krátký (studie ukázaly, že ideální časová prodleva mezi začátkem dojicího postupu a nasazením dojicí soupravy by měla být 60 sekund).

Osušení
Nejdůležitějším krokem při přípravě struku před nasazení dojící soupravy je osušení struku. Suché utěrky pomáhají odstranit bakterie ze struku a zároveň jejich použitím dochází k další stimulaci struku. Na mnoha mléčných farmách zkouší osušit struky vlhkou utěrkou – ale to nedává smysl. Tajemství úspěšného osušení struku je zajistit, aby hrot struku byl otřen do sucha. Doporučuje se očistit struky jednou stranou utěrky, pak jí otočit a druhou stranou očisti hroty struků. Jestliže dojiči osušují struky krouživým pohybem, je velice snadné osušit i hrot struku bez potřeby dalšího času. Čistěním hrotu struku se zvyšuje stimulace krávy pro spouštění mléka, snižuje výskyt mastitid způsobených bakteriemi z vnějšího prostředí a zabraňuje rohovatění kůže. Hrot struku je při čištění nejdůležitější částí struku.

Desinfekce struku po dojení
Krátce po sejmutí dojící soupravy ze struku by měl být struk desinfikován v účinné desinfekci. Správná aplikace desinfekce na struky by měla pokrýt 80-90% struku. Struk je během dojení omýván mlékem, a proto je základním cílem desinfekce struku po dojení opláchnutí vrstvičky mléka a její nahrazení desinfekční složkou. Zbytkové mléko na kůži struku poskytuje živiny pro bakterie, a to zejména v systémech s organickou podestýlkou. Přesvědčit dojiče aby zpomalili a dobře desinfikovali struky, je velký problém.

Informovat
Když už je proces dojení vyvinut, měl by být napsán a dán každému zaměstnanci k dispozici. Dalším, velmi vhodným způsobem jak připomínat dojičům správný postup při dojení je vyvěšení schéma dojení a nejdůležitějších bodů na dojírně nebo v místnosti dojičů. Nejúspěšnější způsob, jak zavést novinky do dojení, je umožnit každému, kdo dojí krávy, aby byl podrobně seznámen s novým postupem a dostal šanci o těchto novinkách diskutovat. To je tajemství k úspěšné produkci kvalitního mléka.
Častou chybou na farmách mléčného skotu je nedostatečné proškolení nových dojičů. Velice často se jim pouze řekne kde je dojírna a aby šli dojit krávy. Od té doby, co jsou na mléčné farmě jednou z nejdůležitějších částí krávy, je důležité správně a dobře je podojit. Každý nový dojič by měl být školen a trénován minimálně 2-3 dny před tím, než začne sám dojit. Správné návyky při dojení umožňují zredukovat počet bakterií na struku o 85%. Jestliže krávy přicházejí do dojírny čistější, tak na strucích bude méně bakterií, které je třeba odstranit. Redukovat počet bakterií je důležité během celého dne. Pravidelná údržba dojících souprav je také jedním z kritických bodů antimastitidního programu – je potřeba si uvědomit, že tyto faktory jsou také součástí mastitidního trojúhelníku.

Přínos
V současném systému zpeněžování mléka nemusí být příplatek za kvalitu mléka tak významný, jako tržby se množství vyprodukovaného mléka. Výzkumy ale prokázaly, že stáda s nízkým obsahem somatických buněk u krav mají vyšší tržby díky vyšší produkci mléka. Vysoký obsah somatických buněk v mléce může u jedné krávy snížit produkci mléka až o 1000 kg za laktaci. Správné návyky při dojení mohou být většinou klíčem k vysoké produkci kvalitního mléka. Úkolem každého vedoucího farmy je přesvědčit dojiče a správných postupech dojení a tyto postupy pak od nich vyžadovat.

převzato z prezentace Dr. Andrew P. Johnsona, DVM, Kentucky, 2003